Poslední příspěvky v této části - Ústavní právo
Vázaný mandát jako ústavněprávní problém
     Co můžeme říci o vázaném mandátu, pojmeme-li jej jako ústavněprávní problém? Snad to, že se dostal do situace krajně nevhodné a nežádoucí – tedy takové, kdy se jeho ústavněprávními aspekty zabývají více politici a novináři než sami právníci. Opravdu, zatímco se právní věda staví k tomuto institutu v podstatě jednomyslně, a proto se jím zabývá jen málo, politikové k němu zastávají různá stanoviska a mluví o něm poměrně často. Většina jej sice taktéž halasně odmítá, najdou se však i takoví, kteří by jeho zavedení uvítali, nebo mu alespoň nebránili. Dokonce můžeme říci, že právě druhých zmíněných v poslední době přibylo. Zatímco dříve se jejich řady rekrutovaly výlučně z krajní části politického spektra, dnes se do nich sami začleňují i někteří sociálnědemokratičtí politici, jako třeba Michal Hašek (viz II.§1) či David Rath (viz V.).
Ústavní právo - příspěvky - 2.9.2009, připravil(a) Redakce JURISTIC
K chystané novele zákona o volbách do Parlamentu ČR
     Současná podoba Zákona o volbách do Parlamentu ČR a o změně a doplnění některých dalších zákonů (247/1995 Sb. v současném znění) umožňuje při volbách do Poslanecké sněmovny značné odchylky od poměrného zastoupení vyžadovaného Ústavou ČR, jak bylo vidět v posledních volbách v roce 2006 zvláště u Strany zelených. Je dokonce možné, že strana A získá méně mandátů než strana B, ačkoliv strana A dostala více hlasů než strana B. Stejně tak je možný vznik vládní koalice, která by získala méně hlasů než opozice, což by odporovalo článku 6 Ústavy ČR. Je proto chvályhodný záměr vládní koalice a vlády upravit volební systém do Poslanecké sněmovny směrem k vyšší proporcionalitě.
Ústavní právo - příspěvky - 11.4.2008, připravil(a) Petr Bezouška
Soudní moc nebo demokratické rozhodování?
     Zdá se, že jeden za základních atributů demokratického uspořádání státu, totiž dělba mocí na moc zákonodárnou, výkonnou a soudní, v moderní společnosti, resp. v současné evropské společnosti, zvolna přestává platit a v praxi fungovat, a rozhodování o věcech bytostně se dotýkající společnosti, státu i jednotlivce se zvolna dostává mimo kontrolu demokraticky volených orgánů.
Ústavní právo - příspěvky - 4.5.2005, připravil(a) Redakce JURISTIC
K přímé volbě prezidenta republiky
     Tento rozbor zkoumá a hodnotí možné způsoby přímé volby prezidenta České republiky a obsahuje též zhodnocení poslaneckého návrhu ze dne 10. 1. 2003 (Marvanová, Kühnl a další) a stanoviska vlády k tomuto návrhu.
Ústavní právo - příspěvky - 17.6.2004, připravil(a) Redakce JURISTIC
K zpoměrňování volebního systému do Poslanecké sněmovny
     V poslední době se převážně na koaliční úrovni diskutuje o „zpoměrnění“ volebního systému do Poslanecké sněmovny. Pomineme-li politické důvody, je pravda, že současný přepočet mandátů přes volební kraje je poněkud zmatený až protiústavní, protože deformuje poměrné zastoupení politických sil.
Ústavní právo - příspěvky - 10.6.2004, připravil(a) Redakce JURISTIC
K zavedení klouzavého mandátu
     V poslední době se diskutuje o zakotvení klouzavého mandátu poslance pro členy vlády. Podrobnosti nejsou bohužel veřejnosti k dispozici, a tak je vhodné upozornit na několik úskalí, které by nepromyšlené zavedení tohoto institutu mohlo způsobit.
Ústavní právo - příspěvky - 7.6.2004, připravil(a) Redakce JURISTIC
Několik poznámek k novému znění čl. 10 Ústavy ČR
     Dne 1.6.2002 nabyl účinnosti ústavní zákon č. 395/2001 Sb., kterým se mění ústavní zákon č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších předpisů. Tímto ústavním zákonem, jehož hlavním smyslem bylo dát Ústavě ČR mnohem širší mezinárodní a evropský rozměr pokud jde o vztah vnitrostátního a mezinárodního, resp. evropského práva, došlo mimo jiné k zásadní změně obsahu čl. 10 Ústavy upravujícího postavení mezinárodních smluv v právním řádu ČR. Podle stávajícího znění byly ratifikované a vyhlášené mezinárodní smlouvy o lidských právech a základních svobodách, jimiž je Česká republika vázána, bezprostředně závazné a měly přednost před zákonem. Podle nového znění tohoto ustanovení jsou součástí právního řádu všechny vyhlášené mezinárodní smlouvy, k jejichž ratifikaci dal souhlas Parlament a jimiž je Česká republika vázána, s tím, že pokud mezinárodní smlouva stanoví něco jiného než zákon, použije se (přednostně před zákonem) mezinárodní smlouva.
Ústavní právo - příspěvky - 17.7.2002, připravil(a) Redakce JURISTIC
Uzavírací klauzule
     Předpokladem pro získání zastoupení v kterémkoli volebním systému je získání dostatečného počtu hlasů. Tento minimální nutný zisk však může být omezen pravidly vyplývajícími z daného volebního systému. Je možné hovořit o triádě volebních klauzulí- umělé uzavírací klauzuli jednoduché, umělé sčítací a přirozené klauzuli. Tyto klauzule se uplatní zejména v systému poměrného zastoupení a ve smíšeném systému, i když je možné si je představit i ve většinovém systému.
Ústavní právo - studentská sekce - 16.5.2002, připravil(a) Redakce JURISTIC
Politické účinky volebních systémů - IV. O OBECNÝCH PRAVIDLECH VZTAHŮ MEZI VOLEBNÍMI SYSTÉMY A SYSTÉMY POLITICKÝCH STRAN
     Že mezi volebními systémy a systémy politických stran existují určité vztahy a že se tyto dva komponenty politického systému navzájem ovlivňují, o tom pochybuje v obecné rovině málokdo. Sporným však zůstává, co je ovlivňováno čím, do jaké míry, zda přímo či nepřímo a jak významné je toto ovlivňování ve srovnání s jinými faktory působícími v tom kterém politickém systému. Základní otázkou pak samozřejmě je, lze-li formulovat nějaká relativně spolehlivá obecná pravidla vztahů volebních systémů a systémů stran.
Ústavní právo - příspěvky - 21.6.2001, připravil(a) Karel Šimka
Politické účinky volebních systémů - III. TECHNICKÉ KOMPONENTY VOLEBNÍCH SYSTÉMŮ A JEJICH VLIV NA ZPŮSOB REPREZENTACE
     Vliv technických komponentů volebních systémů na způsob reprezentace, který bude daný volební systém "produkovat", je za různých okolností velmi rozdílný - někdy velký, jindy malý, někdy působící "protikladně" (poměrné rozhodovací pravidlo povede k spíš většinové, většinové k spíš poměrné reprezentaci), někdy "souladně" (poměrné pravidlo rozhodování povede k poměrné, většinové k většinové reprezentaci). To vše závisí na konkrétních danostech země, kde funguje ten který volební systém, a na tom, jak jsou různé technické komponenty dotyčného systému zkombinovány. Z nich jsou pro naše úvahy důležité zejména: velikost volebních obvodů, omezovací klausule a systémy přepočítávání hlasů a rozdělování mandátů v skrutiniích. Speciality jako například jednojmenné přenosné hlasování či systémy, v nichž je uplatněno kumulativní hlasování, nechme pro účely tohoto textu stranou.
Ústavní právo - příspěvky - 11.6.2001, připravil(a) Karel Šimka
Politické účinky volebních systémů - II. KLASIFIKACE VOLEBNÍCH SYSTÉMŮ
     Obvykle se rozlišují dva základní typy volebních systémů - většinový a poměrný. V politické publicistice jsou běžné následující definice obou systémů: Většinový je ten systém, v němž je zvolen kandidát, který získá většinu (absolutní nebo relativní); poměrný ten, v němž parlamentní reprezentace co možná nejpřesněji zobrazuje rozložení voličských hlasů mezi jednotlivé politické strany. Jak ale říká přední německý politolog Dieter Nohlen, "obě tyto definice jsou samy o sobě zcela správné, ale vzájemně nekorespondují".(9) Pro první z nich je rozlišovacím kritériem pravidlo rozhodování užité ve volbách, pro druhou způsob reprezentace voličstva reprezentativním orgánem.
Ústavní právo - příspěvky - 28.5.2001, připravil(a) Karel Šimka
Politické účinky volebních systémů - I. FUNKCE VOLEB
     Na úvod nutno předeslat: Následující úvahy se zabývají výhradně systematikou, funkcemi a účinky voleb v moderních pluralitních demokraciích, neboli - užijeme-li pojmosloví některých významných teoretiků demokracie - v polyarchiích podle R. Dahla (1), ústavně-pluralitních režimech podle R. Arona (2), demokraciích podle G. Sartoriho (3).
Ústavní právo - příspěvky - 20.5.2001, připravil(a) Karel Šimka

Odkaz na seznam soudů:
www.justice.cz

Odkazy
Judikatura ÚS
Příklady podání
Dotazy a odpovědi
Archiv článků
  Studenti: