K zpoměrňování volebního systému do Poslanecké sněmovny

V poslední době se převážně na koaliční úrovni diskutuje o „zpoměrnění“ volebního systému do Poslanecké sněmovny. Pomineme-li politické důvody, je pravda, že současný přepočet mandátů přes volební kraje je poněkud zmatený až protiústavní, protože deformuje poměrné zastoupení politických sil.

Vedle deformace kvůli pětiprocentní hranici, díky níž přišlo při posledních volbách 12,53% hlasujících voličů o možnost být zastoupeni dle své vůle, jde hlavně o deformace způsobené přepočtem přes volební obvody (kraje).

Tyto deformace vznikají tak, že se napřed podle volební účasti v krajích (včetně voličů propadlých stran) přidělí poměrně každému kraji počet mandátů a pak se v rámci každého kraje d'Hondtovou metodou (dělitelé 1, 2, 3, …) rozdělí onen počet mandátů stranám, bez použití ještě v minulých volbách používaného 2. skrutinia pro vyrovnání zbytků v kraji – tím se škodí obecně (s uvažováním pravděpodobnosti) slabším stranám, neboť d'Hondtova metoda řeší ve srovnání s např. metodou nejvyšších zbytků přiřazení necelých částí mandátů nevýhodněji pro menší strany.

Výsledky v posledních volbách by pro postupující strany při přidělování mandátů stranám bez umělých přepočtů přes kraje vypadaly jinak (vychází stejně pro d'Hondtovu metodu i metodu nejvyšších zbytků): ČSSD by měla 69 mandátů místo 70, ODS 56 místo 58, KSČM 42 místo 41 a Koalice KDU-ČSL, US-DEU by měla 33 místo 31 mandátů. Současná vládní koalice ČSSD, KDU-ČSL a US-DEU by tak měla o 1 mandát více – to jen pro ilustraci, že tato deformace měla v tomto případě vliv spíše proti existenci stabilní vlády.

Kandidátní listiny po krajích samozřejmě mohou existovat, ale je třeba napřed rozdělit mandáty poměrně mezi strany a až pak v rámci každé strany do krajů poměrně podle zisku této strany v každém kraji (podobně jako při zpracovávání druhých hlasů při volbě do Spolkového sněmu – používá se Niemeyerova metoda) – pak sice nemusí přesně odpovídat zastoupení volebních krajů, ale odpovídá zastoupení stran, což vyhovuje zásadám čl. 5 Ústavy ČR a čl. 22 Listiny základních práv a svobod. Poměrné zastoupení volebních obvodů (krajů) u nás garantováno není a není to ani nutné – rovnost hlasů voličů to neovlivní. Ostatně bylo by diskutabilní, zda použité kritérium pro rozdělení mandátů do krajů (podle volební účasti) je to správné, zda by se nemělo dělit např. podle počtu obyvatel kraje.

Používané započítávání hlasů pro propadlé strany při rozdělování mandátů krajům dále deformuje poměrné zastoupení postupujících stran – tentokrát víceméně náhodně (v posledních volbách se neprojevilo). V extrémním případě, kdy by v některém kraji získaly celostátně propadlé strany dohromady např. 99% hlasů, rozdělily by si mandáty připadlé (podle celkové účasti) na kraj postupující strany v poměru, v jakém se podílely na zbývajícím 1 procentu (při stoprocentním úspěchu propadlých stran v kraji by si mandáty kraje postupující strany dokonce rozdělily losem!), což lze považovat za evidentní porušení rovnosti a je jen otázka času, kdy se to projeví a bude napadnuto u Ústavního soudu (stačí existence silné regionální strany).

Mgr. Luděk Belán


Název rubriky - Ústavní právo - příspěvky
Informace nemusí být aktuální protože byla publikována 10.6.2004 a legislativa od této doby mohla dostát změny
Poslední změna článku proběhla 10.6.2004.
Příspěvek k publikaci připravil(a) Redakce JURISTIC

 

...

Odkaz na seznam soudů:
www.justice.cz

Odkazy
Judikatura ÚS
Příklady podání
Dotazy a odpovědi
Archiv článků
  Studenti: