K zavedení klouzavého mandátu

V poslední době se diskutuje o zakotvení klouzavého mandátu poslance pro členy vlády. Podrobnosti nejsou bohužel veřejnosti k dispozici, a tak je vhodné upozornit na několik úskalí, které by nepromyšlené zavedení tohoto institutu mohlo způsobit.

První problém by mohl nastat, pokud bychom převzali model používaný na Slovensku, kde každý ministr má svého „osobního“ náhradníka, který pak při případném návratu „svého“ ministra do poslaneckých lavic přijde o mandát – stane se sice zase náhradníkem s původním pořadím, ale např. náhradníkovi s horším pořadím stále zůstává mandát, pokud mu připadl úspěšnější ministerský kolega nebo pokud nastoupil např. za zemřelého poslance. Demokratičtější je, že pokud ministr získá (resp. začne uplatňovat) po ztrátě své funkce znovu mandát, je to na úkor posledně nastoupivšího náhradníka ze své kandidátní listiny, neboť ten se zákonitě se všech poslanců dané strany umístil na nejhorším místě ve volbách. Na Slovensku onen „osobní náhradník“ získává svůj mandát již při převzetí s podmínkou potencionální dočasnosti, při navrhované metodě by onen dočasný mandát měl takový počet posledně nastoupivších náhradníků, kolik má jeho kandidátní listina právě členů vlády, a mandát by se tak mohl u těchto náhradníků zvláště na vyšších místech stát trvalým při trvalé ztrátě mandátu spolukandidáta (např. při úmrtí).

Druhý problém by mohlo způsobit zjednodušené zakotvení typu „Mandát poslance se neuplatňuje v době, kdy je členem vlády.“ Členové vlády by měli mít pozastavený mandát až po skončení schůze Poslanecké sněmovny, na které byla vládě vyslovena důvěra nebo po skončení schůze Poslanecké sněmovny, pokud probíhala v době jmenování ministra do vlády, která už důvěru má – důvodem je dostatek času pro povolání náhradníka a v prvém případě navíc zabránění krátkodobému nastoupení náhradníka, pokud vláda nezíská důvěru. Stejně tak není vhodné, aby za členy dosluhující vlády, kteří byli nově zvoleni poslanci, nastupovali už na ustanovující schůzi krátkodobě náhradníci, když tato vláda bude po skončení ustanovující schůze podávat demisi a bude zpravidla alespoň obměněna. Vyjasněno by též mělo být uplatnění či neuplatnění klouzavého mandátu u členů vlády, která je (např. po demisi) pověřena jen prozatímním vykonáváním svých funkcí.

Je tedy nutno tuto problematiku pozorně promítnout do příslušných ustanovení Ústavy, zejména o vzniku a zániku mandátu, a do volebního zákona, který upravuje nastupování náhradníků.

Autor: Mgr. Luděk Belán, Třebíč dne 7.6.2004


Název rubriky - Ústavní právo - příspěvky
Informace nemusí být aktuální protože byla publikována 7.6.2004 a legislativa od této doby mohla dostát změny
Poslední změna článku proběhla 7.6.2004.
Příspěvek k publikaci připravil(a) Redakce JURISTIC

 

...

Odkaz na seznam soudů:
www.justice.cz

Odkazy
Judikatura ÚS
Příklady podání
Dotazy a odpovědi
Archiv článků
  Studenti: